Projevy na straně žáka, na které opatření reaguje

• U žáka se projevuje nevhodné nebo rizikové chování (např. agrese, autoagrese).
• Žák nemá zkušenosti s pravidly společenského soužití tak, jak jsou nastavena ve škole.

Popis opatření

V čem spočívá

Opatření spočívá ve stanovení jasných, konkrétních a srozumitelných hranic v chování žáků. Pravidla fungování v kolektivu třídy je třeba nastavit předem. Všichni žáci ve třídě musejí vědět, které chování je ještě přijatelné a které už nikoliv. Zároveň učitel reaguje na nové situace, vůči kterým se svým postojem jasně vymezuje.

Čemu pomáhá

• Prevenci nevhodných forem chování žáků.
• Identifikaci konkrétního nepřijatelného chování např. v konfliktních situacích.
• Využívání principu „přirozených následků nepřijatelného jednání žáka“ vede žáky k většímu uvědomění a zodpovědnosti za vlastní chování.

Aplikace opatření a specifikace podmínek

Tvorba pravidel

Pravidla třídy (konkrétní název si žáci mohou navrhnout sami) je nejlepší vytvořit společně s žáky na začátku školního roku, přičemž je možné přidávat další body (nebo naopak ubírat) v průběhu roku v reakci na aktuální situaci. Zcela zásadní je aktivní tvorba těchto pravidel žáky za spolupráce učitele. Pravidla vycházejí ze školního řádu a zvyklostí školy, žáci je však musejí vnímat jako něco, na čem se společně dohodli. Při jejich přípravě by učitel měl žáky vhodným způsobem vést k tomu, aby se zamýšleli nad tím, co je třeba udělat pro to, aby se všichni ve třídě cítili dobře.

Pravidla by neměla být příliš rozsáhlá (ideálně 6, u starších žáků max. 10 bodů). Pravidla žáci napíšou na velký papír nebo jinou velkou plochu a umístí je na dobře viditelném místě. Vhodné je i vytvoření menších kopií, které budou mít žáci u sebe.

Po sestavení pravidel je vhodné zařadit aktivity na jejich fixaci. Učitel může žákům prezentovat konkrétní situace a žáci určují, zda se jednalo o porušení pravidel, a pokud ano, tak kterého. Žáci sami mohou být vyzváni, aby uváděli příklady situací či projevů chování, při kterých jsou porušována konkrétní pravidla.

Také v případech, kdy se chování některého žáka již blíží porušení stanoveného pravidla, je vhodné žáka na danou skutečnost upozornit a požádat ho, aby vyhledal příslušné pravidlo, které by svým chováním mohl porušit. Hledáme s žáky způsoby, jakými mohou své potřeby s pravidly sladit (jak se ve stejné situaci zachovat jinak, abych pravidlo neporušil a přesto byl spokojen).

Nezbytné je, aby učitel sám pravidla dodržoval.

V návaznosti na vytvoření systému pravidel je také třeba předem stanovit sankce za jejich porušení. Velmi důležité je vést žáky k tomu, aby si od začátku uvědomovali, že trestáme vždy překročení pravidel. Při hodnocení konfliktu tedy není hlavním kritériem to, kdo jej inicioval, ale to, jak se kdo v konfliktu zachoval. Je samozřejmě důležité řešit i to, jak ke konfliktu došlo a co bylo jeho spouštěcím mechanismem, potrestán je však vždy ten, kdo porušil pravidla. Toto jednoduché pravidlo učiteli pomůže v tom, že žáci budou jeho počínání vnímat spravedlivě.

Evaluace

V průběhu školního roku, ve kterém byla pravidla vytvořena, je vhodné je (např. v pololetí) spo­lečně s žáky vyhodnotit. Žáky vedeme k zamyšlení nad tím, zda stanovená pravidla vedou k cíli – aby se všichni žáci ve třídě cítili dobře. Žáci mohou na základě reflexe před­chozího období i konkrétních situací pravidla upravit či doplnit.

Žáky také vedeme k průběžné reflexi dodržování pravidel – která pravidla se daří dodržovat dobře a která již méně. Na základě konkrétních situací, kdy jsou pravidla některým z žáků porušena, se společně s žáky zamýšlíme nad tím, jak lze napomoci tomu, aby se to příště nestalo.

Tvorba pravidel je dynamický proces. Je nezbytné, aby pravidla reagovala na vývoj žá­kovské skupiny. Na začátku každého následujícího školního roku žáci pravidla z předchozího roku vyhodnotí a dle potřeby změní, upraví či doplní a prostřednictvím vhodných aktivit si je fixují. V průběhu každého školního roku je pravidelně vyvářen prostor pro reflexi stanovených pravidel a jejich dodržování.

Žáky též vedeme k uvědomění, že pravidla nám pomáhají ke spokojenému životu ve společnosti. S žáky můžeme každý rok pravidla obměnit a některá, jejichž porušování se již nevyskytuje, označit za „nepsaná“. („Všichni již víme, že se v diskuzi neurážíme, nemusíme toto pravidlo proto psát.“)

Na co klást důraz

• Přivést žáky k tomu, aby přijali to, že pokud poruší pravidla, mají za vzniklou situaci odpovědnost a ponesou důsledky svého jednání.
• Důsledně vštěpovat princip, že fyzická agrese se vždy trestá.
• V ostatních případech je daleko lepší řešit problémovou situaci principem přirozeného následku nepřijatelného jednání žáka, když žák něco způsobí, je třeba, aby to napravil (např. zaplatí opravu rozbitého okna).
• Využít i systém odměn za dodržování pravidel – odměny jsou uzpůsobené věku žáků (u starších žáků to může být např. „žolík“, který žák, pokud dodržel pravidla v dohodnutém rozsahu, může jedenkrát ve stanoveném období použít k tomu, aby se v konkrétní den vyhnul zkoušení, písemné práci nebo odevzdání úkolu).

rizika

U žáků s ADHD, kteří se často dostávají do konfliktních situací, většinou platí, že mají sníženou schopnost vnímání vlastní viny a daleko častěji se stavějí do role trestajícího. Velmi dobře identifikují, když druzí udělají něco špatně a mají tendenci na to upozorňovat, případně „brát spravedlnost do vlastních rukou“. Na druhou stranu svou vlastní vinu mnohdy odmítají a svádějí na jiné. V tomto případě je třeba jejich lhaní a tvrdošíjné odmítání viny vnímat jako ochranu mnohdy velmi narušené sebeúcty a pocitu vlastní hodnoty. Lhaním si kompenzují pocit úzkosti či vlastní nedostačivosti, které mohou na venek velmi dobře maskovat předváděním se či až příliš suverénním vystupováním. Pokud budeme na tyto žáky příliš tlačit, nedosáhneme jejich přiznání, ale naopak můžeme docílit afektivního výbuchu. Je vhodné tyto žáky na porušování pravidel upozorňovat v soukromí, nikoli před celou třídy. V rámci preventivního působení je velmi cenné posilování sebevědomí těchto žáků a umožňování vyniknout pozitivním způsobem. Je třeba je také systematicky vést k řešení konfliktů jiným způsobem než agresí.

příklad aplikace

Tvorba pravidel třídy

Třídní učitel v rámci třídnické hodiny na začátku školního roku žáky 5. ročníku rozdělil do skupin, každá skupina si zvolila svého zapisovatele. Žáci měli za úkol ve skupinkách diskutovat a následně sepsat pravidla, která by jim umožnila se ve třídě cítit dobře. Po stanoveném čase učitel vyzval první skupinu, aby představila jedno pravidlo. Po představení pravidla učitel s žáky diskutoval o tom, jak mu rozumějí a jak se pozná, že je porušováno. Společně se všemi žáky také hledal nejvhodnější formulaci, která byla zapsána na tabuli. Učitel následně vyzval další skupinu, aby prezentovala svoje pravidlo, které bylo opět s žáky diskutováno a zapsáno. Následně se postupně vystřídaly všechny skupiny v prezentaci všech za­psaných pravidel (vždy jedna skupina jedno pravidlo). Ukázalo se, že jedno pravidlo od­poruje školnímu řádu, učitel žákům vysvětlil, že pravidla ve třídě musejí být v souladu s vyššími předpisy, kterými jsou zákony, vyhlášky a také školní řád. Po tomto poučení učitel žákům oznámil, že uvedené pravidlo musí být právě z důvodu rozporu s vyššími předpisy vyřazeno. Následně žáci hlasováním vybrali 8 pravidel, která zapsali na flipchartový papír a vylepili na stěnu třídy. Žáci si také zapsali pravidla do notýsku. V následující třídnické hodině učitel rozdělil žáky do skupin a rozdal jim popisy různých situací a projevů chování žáků. Žáci měli nejprve ve skupinkách diskutovat o tom, zda v dané situaci došlo k porušení některého z pravidel. Zástupci jednotlivých skupin postupně prezentovali popisy, které obdrželi, a své názory na ně. Učitel vždy vyzval ostatní žáky, aby uvedli, zda s názorem skupiny souhlasí. Pokud došlo k rozporu, učitel žáky na základě doplňujících otázek dovedl ke správnému vyhodnocení popisované situace. V rámci společné diskuze pak žáky vyzval, zda oni konkrétně se někdy v minulosti stali účastníkem či svědkem porušení některého z nově stanovených pravidel. Poté učitel zahájil diskuzi na téma trest za porušení pravidla a následně žákům představil obvyklé sankce, které následují porušení nově vytvořených pravidel. Žáci měli možnost se k sankcím za jednotlivá porušení pravidel vyjádřit – tam, kde to bylo možné, mohli svým názorem přispět k volbě konkrétní sankce za porušení konkrétního pravidla. Důraz byl kladen na využití přirozených následků porušení pravidla všude tam, kde to bylo vhodné. V rámci návazné aktivity pak žáci volili odměny za různě dlouhé období dodržování pravidel (1 měsíc, 3 měsíce, pololetí).

Varianty opatření dle stupňů podpory

Opatření pozitivně působí na vzdělávací výsledky všech žáků, zejména však žáků se SVP. Protože opatření je vhodné ve výuce realizovat průběžně, není děleno do stupňů. Třídní učitel opatření realizuje v rámci třídnické hodny či při jiné vhodné příležitosti (např. adaptačním kurzu).

Metodické zdroje, odkazy, odborná literatura

1. JUCOVIČOVÁ, D.; ŽÁČKOVÁ, H. Neklidné a nesoustředěné dítě ve škole a v rodině. Praha: Grada Publishing, a. s., 2010.

2. MERTIN, V.; KREJČOVÁ, L. a kol. Výchovné poradenství. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013.

3. MERTIN, V.; KREJČOVÁ, L. a kol. Problémy s chování ve škole – jak na ně. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2013.

4. HERZOG, R. Násilí není řešení – Prevence násilí a management konfliktu na školách. Plzeň: Fraus, 2009.

5. Metodický portál RVP http://clanky.rvp.cz/clanek/k/z/1853/TVORBA-SKOLNICH-PRAVIDEL.html/ – článek reflektuje praktické zkušenosti z tvorby školních pravidel – návod na postup tvorby pravidel, stanovení odměn apod.

6. http://dum.rvp.cz/materialy/tridni-pravidla.html – materiál obsahuje obrázkové podklady a texty vhodné pro tvorbu pravidel třídy s mladšími žáky.